Metodika

Výběr rámců byl založen na jejich strategickém souladu s prioritami EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jakož i na jejich relevanci pro dovednosti potřebné v zemědělském odvětví:

Rámec digitálních kompetencí (DigComp): Poskytuje komplexní model pro hodnocení digitálních dovedností v různých oblastech,
včetně řešení problémů, komunikace a tvorby obsahu.

Rámec podnikatelských kompetencí (EntreComp): Definuje klíčové podnikatelské chování, postoje a dovednosti potřebné pro inovace, odolnost a tvorbu hodnot.

Evropský rámec kompetencí pro udržitelnost (GreenComp): Nastiňuje
kompetence potřebné pro učení v oblasti udržitelnosti a transformativní akce v
reakci na environmentální a společenské výzvy.

Tyto rámce byly vybrány z důvodu jejich relevance pro politiku, strukturovaného designu a přenositelnosti do odborného vzdělávání a přípravy (OVP) v zemědělství.

Do dotazníku bylo vybráno celkem 18 dílčích kompetencí,šest z každého rámce. Tyto kompetence byly rozděleny do následujících šesti modulů vzdělávacího programu:

1. Finanční management v zemědělství
2. Nástroje pro podporu zemědělského softwaru
3. Udržitelnost zemědělství
4. Podnikání v zemědělství
5. Skupiny v oblasti rozšiřování zemědělských znalostí
6. Robotika v zemědělství

Výběr se řídil následujícími kritérii:

• Přímá relevance k obsahu modulu, výstupům učení a praktickým aplikacím.
• Komplementarita napříč rámci pro podporu integrovaného, průřezového rozvoje dovedností.
• Praktická použitelnost v reálných zemědělských úkolech a kontextech studentů.

Metodika se řídila pětistupňovým procesem:

1. Analýza modulu
   Každý modul byl zkontrolován s cílem identifikovat jeho tematické zaměření, očekávané výstupy učení a praktické činnosti.
2. Přezkum rámců
   Bylo provedeno důkladné zkoumání tří rámců s cílem identifikovat nejvhodnější dílčí kompetence pro každý modul.
3. Přiřazení dílčích kompetencí
   Každý modul byl spárován s jednou dílčí kompetencí z každého rámce, což vedlo k celkem 18 jedinečným párům. Tím bylo zajištěno vyvážené a holistické kompetenční profil v rámci celého vzdělávacího programu.
4. Vypracování položek
   Pro každou vybranou dílčí kompetenci byly vypracovány položky pro reflexivní sebehodnocení. Tyto položky byly přizpůsobeny zemědělskému odvětví a formulovány tak, aby umožňovaly studentům ohodnotit svou vnímanou jistotu nebo zdatnost pomocí Likertovy stupnice (např. 1 = nejistý, 4 = velmi jistý).
5. Validace a zdokonalení
   Návrh dotazníku byl zkontrolován odborníky v oboru zemědělství, vzdělávání a digitálních kompetencí. Zpětná vazba byla použita ke zdokonalení jazyka, zvýšení srozumitelnosti a zajištění souladu s kompetenčními rámci i obsahem programu.

Výsledek sebehodnoticí dotazník je navržen tak, aby:

• Umožnil studentům reflektovat svůj rozvoj v oblasti průřezových kompetencí.
• Pomáhal identifikovat individuální silné stránky a vzdělávací potřeby v oblasti digitálních, podnikatelských a udržitelných kompetencí.
• Podporoval vytváření personalizovaných vzdělávacích cest a informovat o cílených vzdělávacích intervencích.
• Sloužil jako základní a post-vzdělávací nástroj pro hodnocení programu a měření dopadu.

Tato metodika zajistila, že výsledný dotazník je:

• Pedagogicky sladěný se strukturou a cíli vzdělávacího programu.
• Rámcový,vycházející přímo ze zavedených evropských rámců kompetencí.
• Kontextualizovaný, aby odrážel reálné požadavky zemědělského sektoru.
• Akčně orientovaný,navržený tak, aby podporoval růst studentů, zlepšování programu a sladění politik.